Utrpenie -príbeh

Je jí dvacet let a mnoho lidí z jejího okolí si myslí že je to ještě životem nezkušená mladá dívka.Ale pro většinu ztěchto lidí by se zde hodilo rčení ,,zdání klame".I když je teto dívce dvacet let, zažila už mnoho utrpení a bolesti.Ne z nemoci ale od svých blízkých, od těch od kterých to člověk nejméně čeká.Její dětství, které se snad ani dětstvím nedá nazývat bylo spíš brzkým dospíváním.V dětství žila se svými sourozenci u své matky a nevlastního otce.Její matka byla skoro pořád v nemocnici, protože jí její manžel neustále bil.Mezitím co její matka byla v nepřítomnosti se musela ještě malá holčička probudit z dětských radovánek, snů a nadějí a starat se o své dva mladší sourozence.Musela se naučit vařit, pečovat o domácnost, žehlit a pečovat o své sourozence,ve věku kdy si ještě malé holčičky hrají s panenkami.Ale ona si s panenkami hrát už nemohla.Její nevlastní otec jí hrozil že když se nebude starat o domácnost a sourozence v nepřitomností její matky a co on zatím chodí se opíjet někam do hospody,tak jí ublíží jako její matce.Holčička měla strach z toho co by se mohlo stát kdyby neuposlechla.Měla strach z těch ran které by mohla utržit jako utržila její matka.Vybavila si ty červené otisky na tváři a na dalších částech jejího těla, které později zmodrali a nebo zfialověli.Vybavila si křik a pláč své matky, prosby, aby jí už neubližoval.Její sliby, že už bude poslušná manželka.Když si na toto všechno vzpomněla, celým svým tělem se otřásla.Každým dnem boha prosila aby toto utrpení už skončilo.Ale to ještě nevěděla že jí čeká ještě mnohem větší utrpení a to ne od svého nevlastního otce ale od své vlastní matky.Krátce po rozvodu její matky s nevlastním otcem se objevil u nich doma její starší bratr. Kterého dívka skoro vůbec neznala (když jí nebylo ještě ani tři roky byla její matka provdaná za jejího otce a po rozvodu soud staršího bratra svěřil do péče otce a jí do po péče matky).Starší bratr byl pak po čase svěřen matce do péče.Protože jejich otec šel do vězení za to, že neplatil výživné.Dívka byla štastná, že má nového sourozence.Ale toto štěstí v krátké době pominulo.Její bratr se s její matkou pro ni stali tou největší noční můrou, mnohem větší než jakou byl pro ni její nevlastní otec.Její noční můra začala tím že se její matce ztrácely peníze a její bratr to sváděl na ni.Dívka se jí snažila vysvětlit že to není pravda.Ale pouhý bratrův výmysl.Ale to dívce nepomohlo, protože matka bláhově věřila staršímu bratrovi.A pokaždé kdy se toto udalo,matka vzala opasek nebo prkýnko a dávala své dceři velké bolestné rány.Po kterých zůstaly modřiny na těle, které ani tak nebolely jako rány na duši.Dívka najednou prožívala to co nechtěla prožívat když viděla jak to samé kdysi dělal její nevlastní otec její matce.Toto se opakovalo nejen pokaždé když se ztratily peníze její matce ale když také její bratr lhal že uklízel doma a ona neuklízela.Dívka se snažila marně hájit, snažila se matce říct skutečnou pravdu ale matka jí vůbec neposlouchala.Ale tímto to pro dívku nekončilo.Bratr jí začal také slovně napadat.A to nejen doma ale i před kamarády, ve škole a všude kde byla k tomu možnost.Dívka se začala přejídat, začala být závislá na televizi, utíkala nejen do světa filmu ale i do světa četby.Postupně si začala vytvářet svůj vlastní svět.Ve kterém jí nikdo neubližoval.Ale ani to po čase už nestačilo.Už ani její vlastní svět jí neohranil před její matkou a starším bratrem.Dívka se mimo domov přetvařovala.K přetvařovaní se postupně přidavalo lhaní.Vymyšlela si o své rodině nepravdivé veselé příběhy kterým se všichni spolužáci ze školy i kamarádi z okolí jejího domova smáli na celé kolo a kterým všichni věřili.A i ona sama si přála tomu věřit.A přestože z jejího vymyšlení pociťovala jakousi úlevu.Čas jí ukázal že ani to jí nepomůže utéci před krutou realitou.Nikdo by si nepomyslel že tato dívka prožívá bolestné roky svého života.Protože tato dívka se snažila všemi způsoby zakrýt svůj nešťastný osud a tvářit se navenek šťastně.Snažila se všechny oklamat nejen lhaním ale i tím že se snažila dobře učit a pomáhat spolužákům ve škole, ve školních kroužcích a kamarádum které posléze ztratila.Protože jí matka nedovolila chodit příliš často ven mezi své vrstevníky.A čím víc toto utrpení trvalo, tím víc začala dívka ztrácet nadějí že někdy skončí.A tím také začala pomyšlet na ukončení svého života.Začala si vymýšlet způsoby, kterými by ho ukončila.Ale nikdy nevzala v sobě odvahu si svůj prokletý život ukončit.Jednou její matka jí vzala i s jejími dvouma mladšími sourozencami ke svému příteli na víkend a staršího bratra nechala doma.Když po víkendu přijeli domů, matka zjistila že doma zapomněla před odjezdem kreditní kartu a že jí na bankovním účtě schází jistá finanční částka.Matka přemyšlela o tom kdoby jí finanční částku mohl době její nepřitomností vybrat z bankovního účtu.Když o tom neustále přemyšlela,pochopila že jí peníze nemohla vzít její dcera která byla s ni o víkendu.Ale kdo jí jedině mohl jedině vzít peníze je její starší syn.Syn,kterému bezmesně věřila a kvůli kterému ublížila své dceři.Najednou se vše obrátilo.Starší syn se ke všemu přiznal ale jaký měl důvod svojí sestře tak ublížit to už neřekl.Matka dívku prosila o odpuštění, začala jí slibovat že jí vše vynahradí.Ale dívka se sama sebe ptala jestli dokáže někdy odpustit, jestli se jí někdy zahojí rány.Jak čas utíkal, rány se pomalu zahojili ale nikdy se nezahojili zcela.Místo ran zůstaly šrámy na duši.Dívka ale pochopila že jestli chce být konečně štastná musí odpustit nejen své matce ale i bratrovi a nevlastnímu otci.To co prožila dívka v tomto smutném příběhu prožívá mnoho i jiných děti na tomto světě.Děti musíme hýčkat a hlavmě milovat.Protože děti jsou naši minulosti,přítomností a hlavně budoucností.